Jiná dimenze, kapitola 1. - Nový život

9. července 2009 v 19:06 | Marry Anne & Lady Rose |  JINÁ DIMENZE - KAPITOLY
Tady je první díl z příběhů jménem ''Jiná dimenze''. Nikdo nic nevěděl, bylo to takové malé překvapení :)). O čem příběh je si přečtěte sami, doufáme že se vám bude líbit a kdyžtak napište nějaký komentář :). První kapitola je sice delší, ale rozhodně stojí za to si jí přečíst.
vaše MarryAnne & LadyRose


Život Megan Stephensové nebyl nějak lehký... Nedávno se přistěhovali z Londýna sem do malé vesnice nedaleko Doveru. Otcova firma totiž prodělala těžký bankrot - horší však je, že ho týden před příchodem exekutora našli mrtvého v kanceláři. Postihla ho mozková mrtvice. Její matka neměla na výběr - musela dům prodat, aby měla na zaplacení dluhů. A tak se stalo, že se Maggie ocitla zde. V zapadákové na kraji celé Anglie spolu s matkou a o dva roky starší sestrou jménem Ráchel...
"Ráchel?" Paní Stephensová stála u dveří a oblékala si kabát. Byl chladný srpnový večer a venku svištěl pravý podzimní vítr. Ráchel se líně opírala o rám dveří a zívla:
"Ano mami?"
"Jdu na přijímací pohovor kvůli té nové práci v Doveru... Příjdu pozdě večer, musím se cestou ještě někde zastavit... Potřebuju aby ses postarala o Mag zatímco budu pryč."
"Ale-"
"Žádné ale. Večeři jsem už nachystala takže ji stačí jenom ohřát. Stejně si říkala že na dnešek nic nemáš takže..."
"Ale-"
"Ne. Dohlídneš aby jste šly obě brzo spát. Žádné večírky, žádná diskotéka, zůstaneš doma.
"Mami! Je jí čtrnáct! Dokáže se o sebe postarat sama!"
"Nechci slyšet žádné výmluvy! Celý den nic neděláš, nevaříš, s ničím mi nepomáháš! Aspoň ten pokoj by sis mohla uklidit! Takže když po tobě chci jednou za čas nějakou maličkost, mohla bys mi laskavě vyhovět!" Paní Stephensová si kolem krku uvázala šál. "Už jdu. Kdyby něco tak mi zavolej na mobil. Ahoj." Ráchel převrátila oči vzhůru a něco si pro sebe zamumlala. Domovní dveře se zabouchly - zůstala s Maggie sama doma. Uraženě se stáhla po schodech do svého pokoje.
"Smrade!" Strčila do Megan a dál už bylo jenom slyšet jak práskla s dveřmi.

Ráchel byla strašně podobná otci, a to skoro po všech stránkách. Měla tmavě hnědé husté vlasy po ramena, trochu zvlněné, špičatý nos a chladné zelené oči. Její pohled byl stejně nepříjemný jako charakter - urážlivá, paličatá a rozmazlená Ráchel. Megan byla jiná - dalo by se říct že pravý opak. Uzavírala se spíše do sebe, hlavně od té doby co otec zemřel. Podobala se z většiny matce - hnědými zvlněnými vlasy a očima stejné barvy. Obě však měly něco společného - navzájem se nenáviděly...
Mag se rozvalovala na gauči. Hodiny ukazovaly deset večer. Ráchel si už půl hodiny telefonovala s kamarádkou nahoře v pokoji - její vlezlý smích byl slyšet až dolů do obývacího pokoje. Zrovna když Mag vstala s tím, že si něco půjde dát, vběhl jí naproti Rasputin - Magiin pes.
"Co je?" Zeptala se Rasputina, jakoby čekala odpověď. Místo toho pes s kňučením odběhl k domovním dveřím. "No jo, promiň, já zapoměla." Oblékla se, vzala vodítko a bez ohledu na to co řekla paní Stephensová vyrazila ven.
Ačkoli byl vítr nepříjemně ledový a štípal do tváře, psovi to očividně vůbec nevadilo. Spokojeně čenichal u země a občas zafuněl.
"Ty máš ale bezstarostný život..." Řekla si Mag spíše pro sebe a přemýšlela o své nové škole. Vesnici kde bydlela ještě sotva znala, přistěhovali se teprvě před třemi týdny. Ani krabice ještě nebyly úplně vybalené... Aniž by si všimla, Rasputinův obojek se úplně uvolnil... "Rasputine? Rasputine stůj!" ...Pozdě. Pes se rozběhl a zmizel v lese kousek od Megan. Co teď? Mag zůstala stát na místě. Má nechat psa běžet? Les je v noci nebezpečný! Ne... Mag se rozběhla za svým psem. "Rasputine počkej! Stůj!" Pes jinak poslušný na slovo Mag vůbec neposlouvhal. Běžel dál jako by jí neslyšel. "Stůj, slyšíš?!" Kdepak... Rasputin běžel dál... Netrvalo dlouho a Megan ho ztratila z dohledu úplně.
Ocitla se na vysokém srázu nad hlubokým jezerem. Zoufale se ohlížela kolem. "Rasputine?" Vítr už nefoukal vůbec. Kolem se rozprostřelo hrobové ticho. Mag se podívala nad sebe. Přísahala by že předtím než vstoupila do lesa nebe bylo jasné a měsíc šel vidět. Teď na nebi nespatřila jedinou hvězdičku. Na čele se jí objevily krůpěje studeného potu... Něco jí tu nehrálo... Něco tu bylo špatně... Megan stála a dívala se na zeschlé mrtvé stromy tyčící se ve vysoké trávě... Nemohla přestat myslet na Rasputina... Uvidí ho ještě vůbec? Snažila se vykročit a jít domů, ale nemohla... Něco jí tu drželo... Cítila to.... Cítila, že je to poblíž ní... Výrazně se ochladilo. Každé její vydechnutí bylo viditelné... Každá kapka potu byla cítit... Stála na místě jako zparalyzovaná... Zparalyzovaná... Hrůzou...
Najednou se spustil slabší poryv. Zeschlá tráva se rozkymácela ze strany na stranu... Neměla žádný výhled před sebe... Tráva byla vysoká jako obilí... Srdce se jí rozbušilo... Dýchala stále rychleji... V trávě někdo chodil... Někdo se k ní blížil! Chtěla se rozběhnout domů... nemohla... Na jednou se tráva před ní začla hýbat... Uviděla záblesk... záblesk nože! Chtěla začít řvát, ale strachy ze sebe nevydala ani hlásku... Vynořila se ruka... Byla černá a slizká - svírala ostrý kuchyňský sekáček... Megan ustoupila o krok dozadu... Začala dýchat nahlas a pot jí přímo stékal z čela... Nyní postavu viděla celou... Byla zahalená do černého pláště, ale do obličeje ji neviděla... Pomalu se k ní blížila. Mag ustoupila o další krok. Slyšela jak malé kamínky a štěrk padají dolů ze srázu... Po chvíli se ozvalo slabé žblunknutí... Uvědomila si že je v pasti... Nebylo úniku... Je konec. Postava už stála skoro u ní... Mag nevěděla co má dělat. Radši by se utopila než nechala rozřezat... Cítila dech... Mrtvolný ledový dech. Megan ustoupila o další krok... Zakopla o kámen... Padala dolů... Dolů ze srázu... Dolů do jezera...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marťa Marťa | Web | 9. července 2009 v 22:37 | Reagovat

ahoj, tohle je moc hezká povídka, hlavně ten konec. Líbí se mi tvůj styl a určitě si ještě něco přečtu  :-). A samozřejmě ráda spřátelím  ;-)

2 JustlinxXtina JustlinxXtina | 10. července 2009 v 6:49 | Reagovat

O_O na to že je to první díl,je to teda dost hustý

3 MarryAnne & LadyRose MarryAnne & LadyRose | Web | 10. července 2009 v 9:04 | Reagovat

Tak to dík 8-)

4 Marilla Marilla | Web | 10. července 2009 v 10:02 | Reagovat

No tak to je dobrý.:D:D:.....to se mi ještě nepovedlo, abych si nechaa zabít hlavní hrdinku hned v první kapitole.:D" rel="nofollow">::D:D..alem jinak kapitola je to skvělá!....moc se  mi líbí...moc se těšim na pokračování!..P.s....už vás mam konečně v Sb...;):D" rel="nofollow">::D:D

5 Miu Miu | Web | 10. července 2009 v 10:13 | Reagovat

Modrohlavý buzík :D Chudáčku :D
Moc pěkná povídka. Krásnej konec  :-)

6 LadyRose LadyRose | Web | 10. července 2009 v 10:48 | Reagovat

Marilla: Gratuluji :D:D

7 Bels Bels | Web | 10. července 2009 v 13:11 | Reagovat

Souhlas,osobo :-D  :-D  :D

8 UshI UshI | Web | 10. července 2009 v 15:55 | Reagovat

Úúžasnááá povídka,lepší sem nečetla  :D

9 helix helix | E-mail | Web | 11. července 2009 v 13:15 | Reagovat

Ahoj,
díky ;) Spřátelím moc ráda, uložím si vás tedy do Oblíbených stránek a až budu mít čas, napíšu víc :)
Mějte se..

10 Kiqi Kiqi | Web | 11. července 2009 v 19:25 | Reagovat

Styl psaní je mezi dekekttivko ua fnatasy, takže detektivní fantazy, co se týká psaní...
Jinak se chci zeptat, jestli to píšete společně. jako...jestli to píšete na preskáčku nebo se nějak domlouváte? Jen by mě to zajímalo..
Každopádně pěkné :-)

11 Narcisa Narcisa | Web | 12. července 2009 v 11:22 | Reagovat

Ahojky, taky máte moc nádherný blog. Nezlbte se prosím na mě, ale já se nespřáteluju. Na mě to je hrozně svazující. Doufám, že jsem vás nějak neurazila. To bych opravdu nerada :-*

12 Oroniel15 - SB:-* Oroniel15 - SB:-* | Web | 12. července 2009 v 11:43 | Reagovat

tak to je něco, písneš mi na blog, až budeš mít další kapitolu, sím?

P. S. krásný design, kdy bude ten návod?!!!! :-D

13 Oroniel15 - SB:-* Oroniel15 - SB:-* | Web | 12. července 2009 v 12:08 | Reagovat

abych se toho návodu dožila :-D  (nic ve zlém ;-) )

14 Ewilan Ewilan | Web | 12. července 2009 v 14:07 | Reagovat

Moc hezky a zajímavě napsané. Hezký námět na příběh, určitě dál pokračuj:)

15 Bree Bree | Web | 12. července 2009 v 19:29 | Reagovat

Moc pěkně napsáno, nesmím zapomenout se sem občas podívat abych neprošvihla pokračování..
To s tím Rasputinem, mi úplně připomíná našeho psa, až na to že za tím už nemá cenu do toho lesa běžet. Naštěstí se ale zatím vždycky vrátil.

16 Bree Bree | Web | 12. července 2009 v 20:56 | Reagovat

není vůbec zač.. jinak doma máme labradora, ale vůbec se jako labrouš nechová xD

17 Lucy-y Lucy-y | E-mail | Web | 12. července 2009 v 22:38 | Reagovat

páni,je to krásně napsané,snad bude brzy pokračování...

18 ValliSnow ValliSnow | Web | 14. července 2009 v 20:55 | Reagovat

Pááni supr povídka tak kapitola je moc vydařená, bravo! ;-)  :D těším se na další díl  :D

19 vivienne vivienne | Web | 15. července 2009 v 14:58 | Reagovat

ahojky, moc ráda se spřátelým :-) máš to tu krásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
spirit-mystery

Prosím dodržujte pravidla blogu
Marry Anne & Lady Rose
--------------------------